Jaký máme pozemek mnohdy ovlivnit nelze, musíme ale chápat jeho silné a slabé stránky a návrh jim přizpůsobit. Možnosti pozemku je třeba zohlednit už při prvních skicách architekta. V chladném údolí musíme věnovat pozornost kvalitní obálce a nízké průvzdušnosti a nebude zde velký potenciál ve využití sluníčka (inverze, menší počet slunečních hodin, vysoké stínění okolím). Naopak na větrné hůrce je vhodné těžiště návrhu soustředit na využití sluníčka a zajistit těsnou obálku. To následně sníží nároky na tloušťku tepelné izolace.

Teplotní zóny

Na jednotlivé místnosti máme rozdílné požadavky. Světlo, teplo, přívod čerstvého či odvod znečištěného vzduchu. Pokud návrh dispozice „ošidíme“ a tyto požadavky nezohledníme, bude nutné je dohnat investicemi při realizaci i provozu domu.

Správný návrh dispozice domu pracuje s výše uvedenými požadavky, tepelnými zisky (např. slunečního záření, vaření či jiné činnosti), tak i s jednoduchostí, která bude v dalším kroku návrhu doplněna potřebným technickým zařízením budovy.

Platí zde tak pravidlo, že sdružením stejných požadavků do jednoho místa získáváme a roztříštěností požadavků v rámci celé dispozice domu ztrácíme.

Vlivem správného teplotního zónování můžeme:

• zlepšit tepelnou pohodu v interiéru,
• ušetřit i desítky metrů rozvodů, tepla, vody, vzduchotechnického potrubí,
• ušetřit mnoho kWh a tím tedy i ušetřit mnoho financí při spotřebě tepla,
• eliminovat vznik tepelných mostů‍

‍
Optimalizace tvaru

Věděli jste, že členitý bungalov mívá i více než dvojnásobnou spotřebu energie než kompaktní dvoupodlažní dům se sedlovou střechou?

Nejdražší částí budovy je vnější obálka, kterou je třeba vyřešit staticky, tepelně izolačně, esteticky. Současně je to část domu, přes kterou z domu ztrácíme teplo, jenž musíme draze zaplatit. Proto se vyplatí chytrým návrhem minimalizovat plochu obálky ve vztahu k objemu budovy a její podlahové ploše. Takový dům bude nejen trvale úspornější, ale i investičně levnější.

‍

Principem pasivního domu není pouze tloušťka tepelné izolace, ale především využití slunečního záření. Orientaci budovy a prosklených ploch je třeba přizpůsobit tzv. kladné energetické bilanci oken, tedy stavu, kdy okna v zimě získají více energie než sami ztratí.

Využití slunečních teplených zisků v zimě, či naopak chytrým odstínění v letním období, prodlužuje komfortní teploty v průběhu celého roku a snižují potřebu energie i materiálových zdrojů. Během zimy správnou orientací a využitím vnějších tepelných zisků můžete uspořit až 50 % potřeby energie na vytápění.

Představte si, že jste v loďce a plujete buď po proudu či proti němu. Jakou energii budete muset vynaložit na stejnou délku dráhy, kterou poplujete[V4] ?

Pasivní dům má velmi malý prostup tepla konstrukcemi i otvorovými výplněmi. Tzn. že konstrukce jsou zatepleny větší tloušťkou tepelné izolace a kvalitní okenní rámy jsou vyplněny izolačními trojskly. Tím je dosažena velmi nízká potřeba energie potřebná k dosažení příjemných teplot v interiéru. Dalším vlivem tepelné izolace je i vyšší povrchová teplota konstrukcí, díky níž uživatel necítí pocit chladu.

Výhody obálky domu s malým prostupem tepla:

• velmi nízká potřeba energie pro dosažení požadovaných teplot v průběhu celého roku,
• zvýšení pocitové teploty v interiéru díky “teplejším” konstrukcím,
• snížení rizika výskytu plísní,
• nižší namáhání nosné konstrukce vlivem vnějšího prostředí (teploty, vlhkost, vítr).

Stínění

S ohledem na nízkou potřebu tepla pasivního domu je také potřebné zajistit, aby se dům v letním období nepřehříval. Vnější stínění je efektivní řešení pro regulaci teploty a světelných podmínek v interiéru.

Existuje mnoho technologických řešení, ať již markýzy, venkovní rolety, pergoly se stínící funkcí, různé druhy slunolamů a podobně. Vhodným a často používaným řešením jsou různé formy předstupujících konstrukcí, které zajišťují, že v létě, kdy je slunce vysoko, slunce nesvítí přímo skrze okna do interiéru. Naopak v zimě, kdy je slunce nízko, zajišťují dostatek přímého slunečního světla a tolik žádané tepelné zisky.  

Pasivní dům má velmi malý prostup tepla konstrukcemi i otvorovými výplněmi. Tzn. že konstrukce jsou zatepleny větší tloušťkou tepelné izolace a kvalitní okenní rámy jsou vyplněny izolačními trojskly. Tím je dosažena velmi nízká potřeba energie potřebná k dosažení příjemných teplot v interiéru. Dalším vlivem tepelné izolace je i vyšší povrchová teplota konstrukcí, díky níž uživatel necítí pocit chladu.

Výhody obálky domu s malým prostupem tepla:

• velmi nízká potřeba energie pro dosažení požadovaných teplot v průběhu celého roku,
• zvýšení pocitové teploty v interiéru díky “teplejším” konstrukcím,
• snížení rizika výskytu plísní,
• nižší namáhání nosné konstrukce vlivem vnějšího prostředí (teploty, vlhkost, vítr).

Stínění

S ohledem na nízkou potřebu tepla pasivního domu je také potřebné zajistit, aby se dům v letním období nepřehříval. Vnější stínění je efektivní řešení pro regulaci teploty a světelných podmínek v interiéru.

Existuje mnoho technologických řešení, ať již markýzy, venkovní rolety, pergoly se stínící funkcí, různé druhy slunolamů a podobně. Vhodným a často používaným řešením jsou různé formy předstupujících konstrukcí, které zajišťují, že v létě, kdy je slunce vysoko, slunce nesvítí přímo skrze okna do interiéru. Naopak v zimě, kdy je slunce nízko, zajišťují dostatek přímého slunečního světla a tolik žádané tepelné zisky.  

Kvalitní zateplená obálka domu zvyšuje důraz i na řešení stavebních detailů v místech napojení jednotlivých stavebních konstrukcí a otvorových výplní. Věděli jste, že správně vyřešené detaily mohou uspořit jak náklady na investici do tloušťky tepelné izolace, tak náklady na potřebu energie potřebné k dosažení požadovaných teplot a v neposlední řadě i náklady na případné opravy a údržbu. U pasivních domů, více než kdekoliv jinde, platí rčení „od celku k detailu“.

A jak si vyřešení detailu může představit člověk bez technického vzdělání? Zůstaňme u péřové bundy, v níž je vám i v zimě teplo. Pokud si vezmete tu, která vám překryje záda a plynule naváže na kalhoty či rukavice, budete se cítit komfortně. Pokud si vezmete takovou, která mezi kalhotami či rukavicemi vytvoří mezeru, bude vám zima a nekomfortně a možná i onemocníte.

Výhody správně vyřešených detailů:

• prodlouží se „život“ stavebních prvků a konstrukcí,
• zamezí se výskytu plísní,
• sníží se potřeba energie pro dosažení požadovaných teplot

Každý prostup z vnitřního do vnějšího prostředí vyžaduje vaši pozornost. Proč?

Vlivem netěsných detailů uniká z interiéru teplo v zimním období. To je nejčastější argument, ale víme, že argumentů pro zajištění vzduchotěsné obálky je více. Dalším přínosem je zvýšení účinnosti řízeného větrání a rekuperace odpadního tepla. Avšak tím nejdůležitějším je ochrana stavebních konstrukcí a také zamezení výskytu plísní.

Asi každý si dokáže představit efekt sklenice vychlazeného nápoje, která se v místnosti v létě rychle orosí. Na chladném povrchu kondenzuje vzdušná vlhkost. U stavební konstrukce je situace podobná. Unikající teplý vzduch z místností se tlačí netěsnostmi ven, kudy může. A díky tomu, že se prostupem konstrukcí ochlazuje a kondenzuje, přispívá k rychlejšímu narušování konstrukcí. Teplo však neodchází samo, proudění vzduchu s sebou nese prach, který je zdrojem vzniku plísní, zvláště ve vlhkém prostředí.

Vzduchotěsnost obálky:

• je dosažena kvalitním návrhem a jednoduchostí v provedení stavebních detailů (dle principů pasivního standardu zviditelňuje obkreslení obálky vnitřního prostředí jedním tahem tužky),
• pro prostupy z interiéru do vnějšího prostředí používejte ověřená řešení (těsnící pásky, průchodky nebo pouze správné použití vnitřních či vnějších omítek),
• zajistí po dlouhou dobu zdravé stavební konstrukce i vnitřní prostředí,
• sníží hladinu hluku z vnějšího prostředí,
• sníží potřebu energie na vytápění,
• zvýší účinnost řízeného větrání.

Vnitřní prostor potřebuje větrat! Buď tomu bude tak, jak byly zvyklé generace našich předků, tzn. otevřeme okno a vydýchaný vzduch pustíme (vlivem rozdílu teplot) ven a dovnitř v zimě pustíme zimu, v létě naopak horký vzduch. Dalším, jak věříme méně využívaným řešením, je mít doma „smrádek, ale teplíčko“.

Nebo zohledníme další z bodů definice principů pasivního domu a instalujeme systém řízeného větrání. Vlivem řízeného větrání tak budeme mít v domě vždy čerstvý vzduch, vyšší tepelnou pohodu a zdravější vnitřní prostředí po celý rok.

Při nadměrném větrání může docházet, zvláště v zimním období, ke snížení vlhkosti v interiéru. Na každou změnu v životě je třeba si chvilku zvyknout. Správně nastavit objemy výměny vzduchu v době, kdy jsme či nejsme doma nebo květinami, akváriem či vodní fontánkou zvýšit vlhkost v interiéru je cestou, kterou každý uživatel může dle svých zkušeností udělat sám či s pomocí projektanta nebo realizační firmy. Nesmíte zapomenout ani na výměnu filtrů, které přispívají k hygienické nezávadnosti prostor.

Jak funguje rekuperace?

Princip je jednoduchý. Přiváděný (studený) a odpadní (teplý) vzduch proudí proti sobě v oddělených, sousedících kanálcích výměníku. Přes velmi tenké stěny se přiváděný vzduch předehřívá teplotou vzduchu odpadního, který směřuje z domu ven. Vzduchotechnickou jednotku pohání úsporné ventilátory, jejichž výkon dle potřeby můžeme regulovat. Vzduch se nemíchá a kvalita přiváděného vzduchu tím odpadním není ovlivněna. Díky filtrům, které se musí uživatel naučit pravidelně měnit, se snižuje prašnost v domě, což při úklidu oceníte. Alergici mají možnost zbavit se sezónních dýchacích obtíží a obyvatelé rušných měst sníží hladinu hluku ve svých domácnostech.

Výhody správně realizovaného systému řízeného větrání:

• dýcháte stále čerstvý vzduch, a to i za mrazivé noci,
• snižuje hluk z nárazově spouštěných ventilátorů koupelen a toalet,
• snižuje šíření nepříjemných pachů (např. z vaření),
• snižuje u domů s velmi nízkou potřebou energie spotřebu až o 15 %,
• zvyšuje tepelnou pohodu uživatel v průběhu celého roku.

Pasivní dům je úsporný energetický spotřebič, kterému musíme dodat energii, i když je jí velmi málo. Díky této nízké potřebě se vyplatí společně přemýšlet o koncepci systému vytápění, větrání a přípravy teplé vody, případně i chlazení jako o celku nikoliv jako o samostatných oddělených systémech.

Díky nízkým tepelným ztrátám a kvalitní obálce se pro tyto budovy otevírá cesta k energetické soběstačnosti. Návrh systémů v dnešní době bohužel není tak snadný, jak by mohl být. Běžné výrobky na trhu jsou přizpůsobeny běžným domům, které mají násobně vyšší tepelné ztráty, a proto je nutné vyvinout trochu více iniciativy a topenářského umu. Vždy nicméně platí, že v pasivních domech se může stavebník více soustředit na užitný komfort systému vytápění a méně na provozní náklady. Není třeba řešit robustní složité systémy, je vhodné spíše zjednodušovat a zefektivňovat.

Při využití tepelného čerpadla je nevýhodné využívat klasické radiátory, které potřebují vysokou teplotu otopné vody. Tepelné čerpadlo nejúčinněji vyrábí vodu o teplotě 30–40 °C, která je ideální pro nízkoteplotní systémy, např. podlahové vytápění.

Efektivní příprava teplé vody

U pasivních domů se významným procentem z celkových nákladů stává i příprava teplé vody – je tedy dobré se zamyslet i nad její efektivní přípravou.

• Teplou vodu lze ohřívat společně s vodou otopnou, např. kotlem na biomasu. U tepelného čerpadla je ale vhodné zvolit oddělené systémy, kvůli nižší účinnosti tepelného čerpadla při přípravě vody s vyšší teplotou, kterou z hygienických důvodů potřebujeme.
• I na přípravu teplé vody lze využít obnovitelné zdroje – elektřinu z fotovoltaických panelů nebo solární panely.
• Je vhodné myslet i na úsporu teplé vody – raději sprchu než plnou vanu a úsporné sprchové hlavice.  

Pasivní dům není tolik o využití technologií, ale o správném chytrém návrh. Ten nám zaručí, že s optimální mírou technologií si zajistíme kvalitní bydlení s rozumnými investičními náklady. Ve své podstatě se po letech technologických nestvůr opět vracíme k domů z 18. století.

I pasivní dům potřebuje zdroje energie nejen na vytápění. U starých/nerenovovaných domů bývají zdroje velmi výkonné, aby pokryly vysoké tepelné ztráty. V pasivních domech jsou zdroje tepla s násobně menším výkonem, čímž je provoz levnější, uživatelsky komfortní i ekologičtější.  

A jaký zdroj použít? Odpověď není jednoduchá a odvíjí se od mnoha faktorů (preference uživatelů, technologické možnosti, cena energií a podobně). Který zdroj je výhodnější proto nemůžeme říci.  

Co je však důležité mít na paměti je obecné pravidlo, že nejlevnější je ta energie, kterou nepotřebujete. Kvalitní „kožíšek“ budovy je proto základem. Druhým důležitým aspektem je pak kvalitní návrh a rada od nezávislého odborníka.

Obnovitelné zdroje

Využívání energie z obnovitelných zdrojů (slunce, vzduch, země či vítr) umožňuje pokrýt část svojí potřeby energie z vlastních zdrojů a být částečně nezávislí a zároveň ekologičtí.  

Nejrozšířenější řešení je fotovoltaická elektrárna s panely na střeše domu. Přebytečná energie se dá buď ukládat do vlastních baterií, nebo prodávat zpátky do sítě. Nevýhodou fotovoltaické elektrárny je, že vyrábí nejvíc elektřiny v létě a v zimě dostatek energie na vytápění nezajistí.

Fotovoltaická elektrárna proto není spása a nezajistí vám dostatek elektřiny v zimním období, kdy ji nejvíce potřebujete. Vždy je důležité výkon fotovoltaické elektrárny správně nastavit na spotřebu domu.

10. Další udržitelné kroky

Pasivní dům není jen o nízké spotřebě energií. V případě, že máte nízkou spotřebu energie a tedy i výdaje, můžete ušetřené finance dále investovat do své budoucnosti.

• Elektromobilita spojená s výrobou energie ve fotovoltaické elektrárně na nemovitosti může vést k dalšímu výraznému snížení výdajů domácnosti.
• Srážková voda ze střech a zpevněných ploch může být ukládána a dále využívána, ať už na zalévání zahrady nebo v domácnosti – na splachování, praní nebo jako užitková voda.
• Zelená střecha či přírodní biotop (vodní plocha) vede k vyrovnanějším teplotám v průběhu celého roku v bezprostřední blízkosti nemovitosti, snížení prašnosti a zvýšení vlhkosti vnějšího a podpoře rozmanitosti života (hmyzu, drobných zvířat) v lokalitě.

To vše vede k vyššímu komfortu a kvalitnímu životu.